Měření lavin připomíná na horách archeologii i laboratoř

S lopatou, sondou ale i teploměrem, pilkou nebo lupou se dnes vydali jeseničtí horští záchranáři do Velkého Kotle měřit nebezpečí lavin. V husté mlze v lavinovém svahu chvílemi vypadali jako archeologové, meteorologové či laboratorní specialisté. Půldruhé hodiny hloubí výkop až na trávu, měří, zapisují, zkoumají sníh pod loupou i jednotlivé usazené vrstvy a nakonec na vyznačený blok skáčou na lyžích. Výsledek je varováním pro ty, kdo se do těchto míst vydávají i přes zákaz na vlastní pěst. Horští záchranáři v Jeseníkách zatím ponechávají v platnosti třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály. 

"Měřit jezdíme do lavinových katastrů kvůli prevenci i informovanosti návštěvníků. Jde nám o to, že když se v této oblasti pohybují, a mohou třeba i zabloudit, aby si podvědomě uvědomovali, že tady něco hrozí. Když se něco stane, je to dost velký problém. Lavinová nehoda je po organizační, materiální i technické stránce z našeho pohledu nejzávažnější," řekl dnes ČTK náčelník Horské služby Michal Klimeš. 

Cestu k lavinovému svahu Velkého Kotle, kde se sníh drží déle než půl roku, si horští záchranáři razí na skútrech. Po cestě je několikrát zastaví hustá mlha. Orientaci v ní ztratí i ti, kdo se cítí na horách jako doma. Ve výšce 1380 metrů nad mořem pak sněhovou masu proráží sonda, zastavuje se v hloubce 1,3 metru a horští záchranáři s lopatami začnou hloubit výkop. 
    
Lavinový specialista Jaroslav Tejnský se na chvíli stává meteorologem. Měří teplotu, směr větru i jeho rychlost a teplotu sněhu v jednotlivých vrstvách po deseti centimetrech. "Málokdo ví, že když je člověk v nesnázi a má lopatu, pro přežití ve volné přírodě mu pomůže se co nejvíce dostat k povrchu země, je tam tepleji. Venku může být i 20 pod nulou a u země kolem nuly. Mnozí už si tak zachránili život," řekl Tejnský. 
    
Na řadu přichází zkoumání jednotlivých vrstev a složení sněhu, sleduje se jeho druh, tvrdost, velikost krystalu a vlhkost. Ke slovu se dostane lupa, speciální tabulka i pilka. "Tady jde krásně vidět historie, jak se sníh ukládá, tady vidím třeba nedávnou oblevu," říká Tejnský a do vrstev postupně zapichuje prsty. Chválí si i mlhavé počasí. "Někdy fouká tak, že když vykopeme díru, jsme v ní úplně zasypaní a jsme rádi, že se pak vrátíme do tepla. Dneska je to za odměnu," podotýká. 
    
I přesto, že je vstup do lavinových katastrů zakázán, běžně v tomto terénu horští záchranáři narážejí na stopy skialpinistů a snowboardistů. Pod lavinovým svahem si podle nich staví i skokanské můstky. "Nezodpovědné chování těchto volnomyšlenkářů ohrožuje i nás. Při posledních dvou smrtelných lavinách šlo o život i nám," konstatuje Tejnský. 
    
Lavina v roce 2009 připravila o život osmnáctiletého snowboardistu a o rok dříve pětatřicetiletého skialpinistu. S oběma se utrhla právě v oblasti Velkého Kotle. "U předposlední laviny jsme měli sníh po prsa, lyžaře jsme táhli na saních a ještě u toho dělali resuscitaci," vzpomíná na náročnost zásahu šéf horské služby Michal Klimeš. 
    
Po téměř dvou hodinách si sněžné skútry razí cestu zase zpět na horskou základnu na Ovčárně. Za horskými záchranáři zůstávají ve sněhu pouze osamělé stopy. Podle měření má třetí stupeň lavinového nebezpečí na horách již klesající tendenci, nestabilní vrstva zůstává po posledním sněžení. 
 
zdroj: ČTK