V muzeu se připravovali na Velikonoce
Jedním z nejstarších hanáckých zvyků jsou jedličky, se kterými chodí před Velikonocemi děvčata po vsi od domu k domu. Jejich výrobu ukázala s dalšími tradicemi sobotní velikonoční tvořivá dílna ve Vlastivědném muzeu Olomouc.
Jana Kršová z Bělkovic–Lašťan na Olomoucku tvoří jedličky skoro dvacet let. „Na Hané se jedličky dělají skoro všude, je to regionální věc. Někde tomu říkají májky,“ říká. Z obcí v okolí zmiňuje Samotišky, Droždín, Přáslavice nebo Tršice.
Dívky do třinácti let obcházejí Bělkovice-Lašťany čtrnáct dní před Velikonocemi. „Jedličky chodí na Květnou neděli. Zpívají k tomu písničku,“ notuje Jana Kršová nápěv začínající Má milá jedličko, červená růžičko, kdes tak dlouho byla… „Chodí se po vsi dům od domu, dalo by se říct, že je to jako na koleda. Aby si mohly hospodyňky napéct cukroví, udělat mazanec. Základ je v tom, že v tuto dobu před Velikonocemi lidé dříve sbírali suroviny na pečení,“ vysvětluje.
Děti také připomenou, že kromě cukroví se připravují kraslice a chystají tatary. Za to si mohou vykoledovat sladkosti.
Jedlička je špička stromku, někdy se použije ten vánoční, do které se upevňuje panenka v kroji jako symbol jara. Větvičky se vyzdobí pěti barvami. „Bílá, červená, modrá, zelená a žlutá. To je tradice. Každá barva něco symbolizuje. Lásku, čistotu, bujení přírody a tak dále,“ přibližuje žena.
Muzeum na informačních panelech uvádí, že jedličky bývají také spojené se Smrtnou nedělí. V ten den se ze vsi vynášela Smrtka, tím se symbolicky oslavoval konec zimy.
Při sobotní dílně v muzeu si mohli zájemci uplést pomlázku, ozdobit velikonoční perník nebo si vyrobit jarní dekorace.
K vidění byly ukázky zdobení vajíček různými technikami, například vrtané kraslice zvané Madeira, skořápky škrábané, voskované, vajíčka mramorovaná.
