Děti pijí alkohol a nesnídají, ukázal výzkum
Jak žijí čeští školáci a co považuje dnešní mladá generace za důležité? Tím si lámou hlavu nejen rodiče, ale také učitelé, trenéři i vědci. Fakulta tělesné kultury a Fakulta zdravotnických věd UP se loni zásadně podílela na vzniku důležitého mezinárodního dokumentu – Národní zprávy o zdraví a životním stylu dětí a školáků.
Ze zpracovaných dotazníků vyplývají zajímavá fakta: láhev s alkoholem není pro žáky ZŠ žádná neznámá – až polovina z nich se opije ve 13 letech. Zapalovačem škrtají častěji děvčata, kluci zase bojují se zubním kartáčkem a nadváhou. Více než polovina patnáctiletých se ráno neobtěžuje se snídaní. Pokud se mladí „vyhecují“ k pohybu, rozhodně netouží po vítězství.
Autoři průzkumu zmapovali širokou škálu témat: vedle základních sociodemografických ukazatelů to jsou specifické oblasti chování, které mají významný vztah k tělesnému a duševním zdraví dětí a mládeže: kouření, užívání alkoholu, zdravotní a psychosomatické obtíže, užívání léků, výživa a stravovací zvyklosti, pohybové a volnočasové aktivity, rodina a úrazy. Výzkumu se zúčastnilo 94 škol ve všech krajích ČR. Dotazníky vyplnilo 5 686 respondentů – dětí mezi 11 a 15ti lety.
„Hlavním smyslem studie je dlouhodobě poskytovat vědecky podložená data pro politické rozhodování v oblasti životního stylu a zdraví například pro ministerstva zdravotnictví a školství, ale i širší odbornou veřejnost a odborníky v praxi. Řada dat přitom nevyznívá pro české školáky a jejich zdraví příliš příznivě. Děti se s rostoucím věkem stále méně pohybují, přestávají sportovat a tráví stále více času u televize a počítače. Také klesá konzumace zeleniny a ovoce, nárůst naopak pozorujeme u nezdravých potravin. Důsledky takového chování můžeme pozorovat již dnes. Česká republika je jednou ze zemí se značně vysokým výskytem nadváhy a obezity,“ uvedl Mgr. Michal Kalman, hlavní řešitel studie za ČR.
„Věříme, že se publikace stane cenným zdrojem poznatků a inspirace pro práci odborníků v oblasti prevence rizikového chování a podpory zdraví dětí a mládeže v České republice. Výhodou knihy je, že je určena k bezplatnému šíření na internetu, odborné veřejnosti i studentům. V nejbližších týdnech bude dále vydána Mezinárodní zpráva HBSC poskytující srovnání 42 zemí světa,“ dodal spoluautor Mgr. Zdeněk Hamřík, vedoucí Katedry rekreologie FTK UP.
Autoři publikace vystoupili včera v Jednacím sále Valdštejnského paláce v Praze: Mgr. Zdeněk Hamřík promluvil o pohybové aktivitě a životním stylu českých školáků; Mgr. Michal Kalman o přístupech a strategiích podpory pohybové aktivity v zahraničí.
Výzkum dále říká, že:
ve skupině 13tiletých je počet chlapců s nadváhou a obezitou 3x vyšší než ve skupině dívek;
v 15 letech pravidelně snídá pouze 46 % chlapců a 42 % dívek;
Colu (nebo jiné slazené limonády) pije každý den ¼ chlapců;
uspokojivá míra čištění zubů u chlapců s věkem klesá. Nedostatečná je u každého třetího 11tiletého, v 15 letech už u 2 chlapců z 5;
½ třináctiletých a ¾ patnáctiletých má zkušenost s tabákem, pravidelnými kuřáky je 18 % patnáctiletých dětí, dívky kouří výrazně častěji než chlapci;
¼ dívek získala zkušenost s pohlavním stykem do 15 let;
¾ dětí nedosahují na 60 minut pohybové aktivity denně. Nejčastější důvody k pohybu jsou užít si a seznámit se s kamarády;
7 z 10 dětí tráví více než 2 hodiny denně u PC;
více než pětina chlapců a čtvrtina dívek v 9. třídách ZŠ má zkušenost s pohlavním stykem;
životní spokojenost dívek s věkem klesá, u chlapců se nemění
Národní zprávu o zdraví a životním stylu dětí a školáků ČR vydává FTK UP ve spolupráci s FZV UP a Státním zdravotním ústavem ČR za podpory Kanceláře WHO v ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR. Národní zpráva je vydávána na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC) autorským kolektivem ve složení Michal Kalman, Erik Sigmund, Dagmar Sigmundová, Zdeněk Hamřík, Luděk Beneš, Dana Benešová a Ladislav Csémy. Publikaci vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého.
Česká republika se studie poprvé účastnila v roce 1994 spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy. Výzkum se opakuje vždy ve 4letých intervalech.
zdroj: ČTK