Pěstitelé chmele na Hané letos očekávají dobrou úrodu

Dobrou úrodu chmele letos očekávají jeho pěstitelé v Olomouckém kraji, kde je sklizeň této zemědělské plodiny v plném proudu. Výnosy chmele na Hané i v celém Česku budou vyšší než loni, kdy kvůli špatnému vývoji počasí prudce klesly. Kvalitu chmelových hlávek letos ale nepříznivě poznamenalo sucho. 

"Počítáme, že letošní výnosy se budou pohybovat na úrovni dlouhodobého průměru, který pro naši oblast činí 1,2 tuny chmele z hektaru," řekl dnes ČTK předseda Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský. ZD Kokory, které je se svými 162 hektary chmelnic největším producentem chmele v regionu, plánuje dokončit sklizeň příští týden. 
    
Chmelových hlávek je na rostlinách podle Lichnovského sice hodně, avšak kvůli teplému a suchému počasí, které Česko zasáhlo v červenci a srpnu, jsou menší než v předešlých letech. "Budou mít proto menší obsah alfa-hořkých kyselin a kvalita chmele bude letos určitě podprůměrná," upozornil Lichnovský. 
    
Sklizeň chmele zahájila také společnost Tršická zemědělská, která jej pěstuje zhruba na 50 hektarech. "Letošní úroda bude průměrná. Na kvalitě chmele se ale nepříznivě podepsaly červnové deště a následné sucho. Rozbory sice ještě nemáme, ale obsah pivovarsky cenných látek bude letos zřejmě nižší," řekl ČTK agronom firmy Ivo Macháček. 
    
Tuzemští pěstitelé podle srpnového odhadu letos očekávají vyšší výnosy než loni. Z hektaru chmelnic by měli sklidit v průměru 1,16 tuny. Celkem by se z 4318 hektarů českých chmelnic mohlo sklidit asi 4700 tun. Vloni se výnosy pohybovaly nejčastěji pod jednou tunou z hektaru, někteří pěstitelé sklidili i jen kolem 800 kilogramů. V předchozích letech byly ale výnosy ještě vyšší než letos. 
    
Chmel v Česku roste na 4318 hektarech, asi 230 z nich ale poničila červnová povodeň, takže pěstitelé je vůbec sklízet nebudou. Oproti loňskému roku jsou navíc plochy chmelnic zhruba o 50 hektarů menší, nově vysázeno bylo 201 hektarů. 
    
Světová produkce chmele bude letos vlivem špatného počasí asi o pět až deset procent nižší než vloni, což bude mít příznivý vliv na stabilitu cen, které se odvíjí od dlouhodobých kontraktů. "Letos je klasického žateckého poloraného červeňáku na trhu nedostatek, takže ze strany obchodníků zatím nejsou žádné dodatečné tlaky na cenu," řekl Lichnovský. 
    
Macháček upozornil, že obchodníci by se mohli snažit snížit cenu, která je dána dlouhodobými kontrakty, pouze v případě, že kvalita chmele bude výrazně horší. "Obsah pivovarsky cenných látek je důležitá veličina. Pokud nedosáhne určitých hodnot, tak cena může být nižší. To se ale teprve uvidí," podotkl Macháček. 
    
Plocha, kde se pěstuje chmel, se v Česku za posledních deset let zmenšila přibližně o třetinu. V roce 2003 se jen na Žatecku pěstovalo více chmele než letos v celé zemi. Kromě nejznámějšího Žatecka se chmel pěstuje také v okolí Úštěka na Litoměřicku a Tršicku mezi Přerovem a Olomoucí.
 
zdroj: ČTK